Malý krok pro člověka,ale velký krok pro lidstvo!

Říjen 2008

...blah blah

31. října 2008 v 0:01 By Slečna Ču...
Někdy je fajn mít místo, kde můžete všehno napsat...

Fňuk.

23. října 2008 v 21:22 By Slečna Ču...
*depressed*

Já-se-bojím.

A bojím se to sem napsat.

Protože pak se to určitě splní.

Já chcu jet do Prahy.

A potom z Prahy do Mostu.

Za Linkou.

A v Praze se vidět s Jaguškou. A mít s ní ve svatbě Prahu.

A taky Báru.

Jela bych v pondělí ve...emm...ve čtvrt na dvě ráno.

A ráno bych byla v Praze.

A vrátila bych se ve středu.

Došlo to tak dalece, že mám naplánované spoje :-o

Došlo to tak dalece, že díky Lulu vvím, kdy si koupit místenku.

A tak nějak dál, no.

Bože.

*HYSTERIE*

Můžu se modlit?

Ona mi to určitě zakáže.

Včera už jsem ji měla skoro přemluvenou.

Ale díky mé sestře je to zase někde v ženském pohlavním orgánu.

Rozumíte tomu?

To je jedno.

Fňuk.

Taky jsem byla dneska v knihovně.

A nechala jsem tam 110 Kč.

Nehcápu, proč vždycky když tam jdu, tolik platím. Z aupomínky a tak.

Dneska mi dokonce dala osobní kalendář, kde mi zakroužkovala datum a řekla mi ať laskavě nezapomenu.

Jaký luxus.

A mám tam novou kartu. A je moooc ošklivá. Něco jako nový Quinn. Kterého furt zapomínám doma a tak chodím pro stravenky a ta ženská co tam sedí o toho, aby lidem podobně postižených stravenky dávala, je na mě ošklivá.

Už z toho mám trauma.

Což mám ze všeho.

Poslední dobou je se mnou fakt sranda.

A učitelé mě nemají rádi.

A já už nemám ráda Pičasa.

Protože na mě byl moc ošklivý.

Jedno jediné pozitivum dneška je, že nebudu dělat přijímačky na obchodku. Teoreticky.

Mám dojem, že kdybych se bevešla do průměru 1,3 tak to už bych musela mít extrémní smůlu. Jo, to dám. Škoda, že jsem se to dozvěděla až teď. Nemusela bych si kupovat testy. Nemusela bych každou středu chodit do školy o hodinu spíš, abych se mořila s hnusnýma příkladama do matiky. Nemusela bych si vypěstovat panickou hrůzu z obchodky.

A tak jako nějak dál, no.

Asi půjdu uklízet. Ano, to udělám. Budu moc moc uklízet a udělám matce radost, třeb bude řvát o něco míň. Radši si moc naděje nedělám.

Ale už vymýšlím, co udělám sestričce, jestli to kvuli ní nevyjde.

haha.

Bude tu mít se mnou peklo na zemi.

Já jí asi fakt něco udělám.

Objevila jsem v sobě nový talent.

vrhání koulí.

Zní to tak perverzně. Skoro jako předávání kolíku ve štafetě.

Já jdu fakt něco dělat. Začíná mě nervozitou bolet žaludek.

Aspoň, že zítra nejdu do školy. A nemám na sedm zasranou IVT. Jdu na den otevřených dvířek toho...tamtoho....učňáku, jo.

Buď budu mít velice nadšenou náladu hraničící s extrází a nebo velice smutnou plačtivou.

Ooooo.

Super.

To jsem to odpracovala, bát se vlastní matky.

No nic.
Vavroš Šroubovák

Však si zasportuje...

19. října 2008 v 22:26 | Nekonečná DG |  By Slečna Ču...
Chtěla jsem sem původně napsat dlouhý a historicky první vážný článek, ale sešlo z toho xD
Tak přístě.
Mám pocit, že zanedbávám své blogy. Tak jsem to vyřešila. Na POL jsem dala cizí věc, Bibí jsem poctila fotkami a tady napíšu nějákou hovadinu.
Hoho.
Mám nový blog, už zase. Víte, je to strašně in. A cool. Moc. Tak moc, že si to ani nedovedete představit.

Čas zemřít

7. října 2008 v 19:11 | Slečna Čurák |  By Slečna Ču...
Čas zemřít.
Čas na nový článek.
To první zní líp XD
Takže mohla bych vám popsat, co jsem vtipného a zajímavého prožila, určitě to každého moc zajímá. No jo, vím.