Malý krok pro člověka,ale velký krok pro lidstvo!

Strýčku, jsem tragéd...

14. prosince 2008 v 13:17 |  By Slečna Ču...
Budu tady překážet svým shitem, ten pěkný, barevný, Bořkaplný článek je hned pod tím XD


Minulý článek byl poměrně hysterický protože Mikuláš. Zpožděně -> bylo to moc moc fajné. Až na to, že mě strašně bolely nohy a nestíhala jsem Mikulášovi s Andělem kvuli svému dvoutunovému kožichu a neustálem zachytáváním se řetězem kamkoliv to šlo xD
Ale teď ta pozitivnější část. Vydělala jsem si 500,- není to fajné? XD Ano, je! Má špatná finanční situace se stala o něco méně špatnou...
Jedno dítě mi dokonce dalo obrázek. Asi si všimlo toho, že pláču. Natekl mi černý make-up do čoí, to víte XD Jinak, asi jsem pedofilní. Když ten tříletý Benjamín byl tak sexy XD Já jsem si na něj mohla sahat, protože jeho rodiče si přáli, aby měl jejich syn třicet fotek s tím, jak ho drží čert, ha!
Pár dětí se i rozbrečelo, na lázu jsme si s kolegou čertem Luckou(jestli se Bibí zase začneš představovat, jak stojím u toho baráku a čekám až odleze brouk, tak si mě nežádej :P) ani neškrtly, musely jsme čekat na chodbě.
Chudáci děti, haha.

Včera byl vtipný den.
Byla jsem na policejní stanici.
Ne, nic jsem neprovedla. Mojí sestřenice tatínek (ten, co vypadá hrooooozně sexy, je udělaný a strašně podobný na Wilsona) je policajt. XD
Stály jsme před tou služebnou, když přijelo policejní auto a vylezli z něj dva policajti, k mému velkému nadšení i sám policejní náčelník. Víte, on mě strašně moc rozesmívá. A vypadá tak hrozně vážně.Mám záchvat jen se na něj podívám, ale nemůžu vám sem napsat, co se o něm povídá, protože on by si to zasjisté přečetl.
Kamča: Dobrýden...
já:*záchvat smíchu* do..dobrý, hah
oni: *zmatený výraz*
Kamča: Prosím vás...můj taťka je teď venku nebo na služebně?
náčelník:*vezme vysílačku a řekne do ní nějáké číslo* kde jste? *tón alá James Bond*
já:*začíná chrochtat*
Nakonec se ukázalo, že je na služebně. A tak jsme na něj čekaly venku, mezitím mi sestřenka chtěla pomoct a zapnout mi podprsenku, ona se mi totiž sama rozepíná.
já:Skvělé, teď příjde tvůj otec a bude to vypadat jako...
strýc:*vykoune z okna a podiveně se na nás dívá*
Pak jsme šly nahoru, já jsem se musela pořád smát, že jsme na polici a došly jsme k strýcovi.
On měl takový ten policejní oufit *zdech*

Pak jsme konečně došly na jarmark do skanzenu.
Byli tam čerti a hodně a vypadli moc strašidelně. Takže jsem sejich bála, samozřejmě XD
A tak jsme si schválně sedly s bramboráky za 101,- Kč úplně nakraj ke stolu venku.
Jistě, za chvíli tam ti čerti přišli strašit děti.
''Bože, nečum tam nebo příjdou i na nás!''
Přišli. Ale né strašit. Přisedlo si k nám ke stolu pět čertů a jedno strašidlo v bílém. A to strašidlo mě sexuálně obtěžovalo. A pořád se se mnou chtělo fotit.
A fotograf řekl, že mám vážný výraz.
Tak mě ten dement začal lechtat a ošmatlávat. Pak jsem měla prý výraz politický.
Bože. *hysterie*
Jiný čert nám zase ty bramboráky za 101,- Kč sežral.
Ostatní byli dost nametení, takže neustále padali z lavičky, takže už hjsem se jich opravdu nebála xD
Potom jsem se konečně zbyli toho strašidla nebo co to mělo být a při cestě ze skanzenu jsem potkala dalšího čerta, který mě začal ojíždět přes oblečení *stres*
Asi mám nějákou špatnou auru.

Trapas přišel potom.
V polivině cetsy domů jsem si uvědomila, že nemám ty mandle, co jsem koupila otcovi na tom blbém jarmaku, protože jsem si je dala k sestřence. A ona neměla mobil, tak jsem si řekla, že zavolám strýcovi, ke kterému Kamča šla.

strýček: halo?
já: éééé. Ahoj, já jsem to...Martina..eh...už přišla Kamča?
strýček: co..jaká?
já: no jaká asi...Kamča! Měla přijít, ne?
strýček: nevím asi
já: *skočí mu zase do řeči* nepřišla? aha, no, ona už by tam měla být...no, totiž...chápeš, já mám u ní takové ty oříšky...a já bych je jako celkem potřebovala...tak já nevím...já jsem teď u spoláku...
strýček: cože?!
já: no že potřebuju ty oříšky!
strýček: jaké?!
já: z jarmaku přece, oni tam prodávají oříšky a tak.
stýček *dvacet vteřin ticha* to bude asi nějáký omyl.
já: jó? co?! ty...vy nejste můj strýc?!
strýček: to asi těžko...
já: ooh...takže vy nejste Pavel Juřica?
strýček: No tak to vůbec ne.
já: jakto?! *hysterie*
strýček: ehm...
já: aha...no...tak...pardon! víte, já mám tohle číslo už docela dlouho ( rozumné vysvětlení XD) a tak..no...to je jedno...tak se nezlobte, nashle

Lidi, jsem tak trapná. Víte jak se bojím volat? tak po tomhle to bude ještě horší.
Jinak.
Mám dva strýce. Pavla a Jiřího.
Poslední odchozí hovor: Strýc Jiří.
Já jsem zavolala tomu druhému XD
jsem debil, vím. Teď se jen modlím, aby si můj strýc z Frýdku Místku nedal dohromady jméno Martina, můj hlas a možnost, že bych si spletla strýce.
Ikdyž, on si myslí, že jsem inteligentní, on je totiž velmi naivní. Takže je to dosti nepravděpodobné.
Ale stejně.
Zapřel mě, prý nejsem jeho neteř XD

Demence pokračovala. jelikož měla Lucka svátek, pozvala mě na pizzu a do kina. A já jsem vymyslela, že půjdem nejřídv na pizuu v 5 a kino, co je v 6 v pohodě stihneme.
Haha.
No jo. Přišly jsme tam v 5, objednaly si.
Pizzu nám přinesli za pět minut 6 hodin.
Haha! *záchvat smíchu*
Tak jsem vymyslela úžasný plán B. Vezmem pizzu do kina. Nejdřív se ovšem musela vyřešit Lucčin malý kečupový problém. Tentokrát jsme si kečup objednaly exta, tak jsme během té necelé hodiny čuměly na láhev kečupu a čekaly na pizzu. Ne, že bychom se nudily...
( ''ten jeho otec...on je takové to..no čurák přes trubky...tak nám to opraví..'')
*záchvat smíchu při té vzpomínce*
No, pak nám konečně donesli tu krabici, ale pozorovat Lucky výraz, jak jí před očima berou tu láhev s kečupem, bylo opravdu nezapomenutelné. Když jsem se přestala tlemit, šla jsem nenápadně k takovému tomu jejich pultu, kde mají přísady a ukradla tu lahev zpátky. Půlku jí jsem nakydala do té krabice a pak jsme konečně vyrazily do kina. S krabicí se běží běh na delší tratě přímo skvěle.
Část : propašovat pizzu do kina mohla začít XD
Tam se totiž nesmí býrt nic jiného než to co si koupíte v tom bufetě XD
Tak jsem si tu mega krabici schoala pod bundu. To víte, jsem nenápadnost sama.
Málem jsem umřela smíchy. Pak jsme konečně seděly v kině, nakonec jsme to i stihly...a to...Vicky Cristina Barcelona nebylo zlé. Zamilovala jsem se Do Marie Eleny. A žrala pizzu totálně zamatlanou od kečupu.
A to ještě nevíte, jakým způsobem jsme se ji pokoušely dostat z kina.

Achjo. Nebudu se moct strýcovi Jiřímu podívat do očí. Měla jsme mu zavolat zpátky a říct ahoj strejdo já jsem si tě spletla s jiným strejdou. hah!
Jinak, ty mandle nebo oříšky nebo co to kurva bylo jsem nakonec dostala, vrátila jsem se pro ně zpátky na policii, kde jsem zastihla dosti vytlemeného strýce...Pavla. Na kterého jsem nikdy číslo neměla.

A zítra....zítra je rétorická soutěž. *hysterie* a matka pořád nevyřkla ortel, jestlli musím či nemusím do školy.
Ale brzo jsou Vánoce a brzo je 28.12. takže to je fajn.

Už mám dárky pro všechny lidi z netu.
Nesnáším nakupování dárků. Všihcni blbě čumí a když se chci na něco zeptat, tak musím říct Lucce XD Taky jsem kupovala jistou věc a koupila jsem ji za 70 kč. V dalším obchodě, kam jsme přišla měli tu samou, akorát že za 17,- Kč.

No jo.

včera byl HP4.

ten Harry má tak sexy krk.

a taky to porno. bože, oni to tam zase dělali jen jako XD

a asi mi hrábne. z poštěváka. pořád mám hodinové telefonické rozhovory s mou dcerou, z čehož pětinu strávím neovladatelným záchvatem smíchu na téma poštěvák. už nemůžu. Poša Došek. *end*
A přejmenovala jsem bathory na Báčkory. Ten film.
Což mi připomíná jak jsme šly s Luckou po trhu a já jsem najednou řekla: Už vím, co ti dám k vánocům!
A ona: Ty růžové bačkory?
Jo, přesně ty. Ta osoba už mě taky pěkně sere XD Ale nakonec se ukázalo, že stojí 200. Ten...ehm..asiat mi to sdělil a a a a je ot docel problém, haha! XD

no nic, už mám dost.

taky jsem ve škole spadla do barvy. jo, do modré.

A zdál se mi podvný sen. o opravářovi počítače a dvou sáčcích brambůrků.

Žijte blaze.

<333
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dement Junior aneb Petronajt Motýlek... Dement Junior aneb Petronajt Motýlek... | E-mail | Web | 21. prosince 2008 v 16:54 | Reagovat

Aaaach,bíbí,já se hrozně smála,jak sem to četla....úplně sem tu hýkala,však ty víš,jak dementně hýkám,když se směju.ovšem,špatné bylo,že jsem ležela na opěradle křesla,s hlavou zvrácenou dozadu a neovladatelně hýkala,i přes přítomnost obou mých rodičů.:-D bíbí,my sme dvojka.A tobě přeju,ať  si vážně vezmeš nějakého Ondřeje Myšičku,protože by ses počůrala smíchy na své vlastní svatbě a to pro mě bude dostatečné odčinění toho,jak se mi pořád směješ za poštěváka:-Dbíbí...čurák pes trubky mě pobavil nejvíc:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama